Červený trpaslík


Červený trpaslík - Epizody - Scénáře - Posádka - Herci - Dabing - Ze zákulisí - Hnidopich - Náboženství - Vesmír - Direktivy - Havárky - Nadávky - Postřehy - Texty - Hudba - Mobil - Kostýmy - Dodatky - Sex - Kuchařka - Filmotéka - Slovník - Kalendář - Obrázky - Film - Quiz - Fantazie - NSFAQ - Vzkazy - Srazy - Download - Merchandising - Kontakty - Diskuse - Facebook
Dnes je 23.06.2017

Menu
I. série
II. série
III. série
IV. série
V. série
VI. série
VII. série
VIII. série

Naše tipy
Přidejte si nás do položky Oblíbené.

Relaxační folie

Informace
Vzkazy
14849
NSFAQ
1354
Quiz
6

Facebook

Sponzoring

Ze zákulisí




"Toto je volání o pomoc těžařské lodi Červený trpaslík. Posádka je mrtvá, zahynula v důsledku ozáření. Jediní, kdo přežili, jsou Dave Lister, který byl v době nehody na lodi ve stavu nevědomí a jeho březí kočka, bezpečně uzavřená ve skladišti. Po probuzení za tři miliony let je Lister pouze ve společnosti tvora, jenž se vyvinul z jeho kočky, a Arnolda Rimmera, holografické simulace jednoho mrtvého člena posádky."

No, ve skutečnosti měl Lister ještě jednoho společníka. Super-inteligentní palubní počítač Červeného trpaslíka, Hollyho, z jehož nouzového vysílání (jež uvádělo epizody 2 až 6) jsme v předcházejícím odstavci citovali. Nevypadá to jako ten pravý začátek pro komediální seriál, co? Celá lidská rasa pomřela. Co je na tom tak veselého, že? A přitom právě tento sitcom, jenž se na obrazovky BBC 2 málem ani nedostal, se postupem času vyvinul v kultovní sci-fi fenomén. Vznikly videokazety, romány na pokračování, faktografické knihy, oficiální fanklub a neskutečné hromady rozličného zboží s jeho motivy. V této době (polovina roku 2002) se připravuje celovečerní film. Červený trpaslík je konstantně nejsledovanějším pořadem BBC 2 a jeho zvláštní efekty vyhrály několik prestižních cen. Seriál se vyvinul tak, že jeho poslední epizody jsou od těch původních k nepoznání.

Červený trpaslík je dílem Roba Granta a Douga Naylora, kteří po odchodu z liverpoolské univerzity uzavřeli autorský tým a začali pracovat na Rádiu 4 na pořadu skečů Klišé a později i na jeho pokračování Syn Klišé. Poté vytvořili rozhlasový seriál Dave Hollins - Vesmírný kadet, což byl jakýsi zárodek jejich pozdějšího televizního úspěchu. Hollins (mluvil ho komik Nick Wilton) byl poslední žijící člověk a jeho jediného společníka v nekonečné prázdnotě kosmu mu dělal počítač Hab (namlouvaný Chrisem Barriem).

Brzy začali Rob a Doug psát pro televizi. Roku 1984 to byl pořad Carrot`s Lib (na němž mimochodem pracovali opět s Chrisem Barriem) a poté se stali hlavními autory satirického loutkového pořadu Spitting Image (co čert nechtěl, Chris Barrie tu byl zase, tady ukázal svůj talent jako imitátor). Snad nejznámějším počinem tohoto období byl jejich text k hitu Kuřecí píseň. Přestože měli pořád co dělat, toužili po vlastním sitcomu. Rob chtěl točit sci-fi, v němž by mohli oba plně rozvinout své ambice. A tak, po mnoha diskusích, obrátili své myšlenky zpět k Hollinsovi.

Rob a Doug se však snažili vytvořit Červeného trpaslíka tak, aby byl co nejméně podobný svému předchůdci. Z Davea Hollinse se stal Dave Lister, z Haba Holly, ale to byly víceméně kosmetické úpravy. Byl tu přechod do třicetiminutové stopáže jedné televizní epizody. Protože autoři nechtěli ubrat nic z ústředního motivu, jaké to je být posledním žijícím člověkem ve vesmíru, přemýšleli, jaké by mohli přidat "nelidské" postavy. Rimmer, hologram mrtvého člena posádky, přišel na svět jako první. Následoval zástupce kočičí rasy, jež se vyvinula do humanoidní formy, a stejně jako Lister je pravděpodobně posledním svého druhu. Další, ale nepravidelně se objevující, postavou se stala Kristina Kochanská, navigační důstojnice, objekt Listerovy marné touhy, s jejíž smrtí se nemůže vyrovnat. (V pozdější sérii se Rob a Doug rozhodli, že jeho přístup je poněkud nezralý a upravili dějovou linii tak, že Lister a Kochanská spolu přece jen měli krátký poměr.) Kochanská představovala pouze symbol, romantický ideál dávající Listerovi alespoň nějaký důvod žít. Nakonec se však stala víc než tím. Přestože v tomto ohledu byli scénáristé zdrženliví, přibyl do týmu i android. Zejména Rob se tomu bránil, neboť to považoval za vědecko-fantastické klišé.

Pilotní scénář Červeného trpaslíka s podtitulem "situační komedie ve vesmíru" byl napsán už roku 1983 na Velšské hoře na chatě patřící Dougově otci. Byl víceméně dokončen během týdne, ale byl ještě šestkrát přepisován, než byl doveden k dokonalosti. Poté byl předložen producentům Johnu Lloydovi a Paulu Jacksonovi, kteří byli v té době mezi těmi, jež byli zodpovědní za většinu alternativních komediálních pořadů, včetně takové klasiky jako Černá zmije nebo Mladí v partě. Oba se rozhodli natočit to. Na čas se zdálo, že by na projektu mohli pracovat společně, ale nakonec z toho sešlo. Úkol prodat Červeného trpaslíka zůstal na Paulu Jacksonovi.

Počáteční pokusy nalézt místo pro seriál nepřinesly ovoce. Snad i proto, že Rob a Doug trvali na tom, že ho musí natáčet BBC, protože nechtěli přijít ani o jednu z cenných třiceti minut jedné epizody kvůli tunám reklamních shotů komerčních stanic. Jejich neskonalé přesvědčení o tom, že musí zkrátka jít o sitcom s třicetiminutovými epizodami, je dokonce donutilo odmítnout jednu nabídku, která místo toho nabízela smlouvu na čtyři celovečerní filmy. Paulu Jacksonovi se nakonec podařilo přesvědčit manchesterskou BBC North-West (nyní již jen BBC North), aby to s nimi zkusila. Byla podepsána smlouva na jednu sérii o šesti epizodách.

Dalším úkolem bylo zvolit obsazení. A jako vždycky, ani tady to nedopadlo tak, jak se původně plánovalo. Rob a Doug chtěli, aby jejich postavy ztvárnili "opravdoví" herci. Několik skutečných hereckých kapacit se na konkurz opravdu dostavilo (např. Alfred Molina se ucházel o roli Rimmera). A to, co nakonec dostali a co si sami vybrali, byl básník, imitátor, tanečník a komik.

Prvním angažovaným účinkujícím byl komik Norman Lovett, jenž usiloval o roli Arnolda Rimmera, ale místo toho byl přijat jako lodní počítač Holly. Dalším úspěšným kandidátem se stal Danny John-Jules, který udělal dojem hned od začátku, když přijel na konkurz oháknutý jako Kocour. Kocour byl od začátku míněn jako postava černé pleti. Paula Jacksona jednou napadlo, že by tuhle roli mohl zkusit Craig Charles (s nímž pracoval na Saturday Night Live). Poslal mu scénář, neboť se obával, že černý, skvěle oblečený chlapík, jakým ho viděl Dannny, by mohl zavánět jakýmsi provokativním rasovým stereotypem. Craigovi se scénář líbil a chtěl se stát součástí seriálu, a tak ho nakonec Paul doporučil pro nejdůležitější roli - Davea Listera. Rob a Doug souhlasili, že je perfektní, přestože původně si představovali Listera o něco staršího (a nikdy netušili, že bude z Liverpoolu). Obsazení bylo zkompletováno zdánlivě všudypřítomným Chrisem Barriem, jenž dostal roli Rimmera, přestože původně o něm přemýšleli jako o ideálním představiteli Listera. Představu o tom, jak by ho asi hrál, nám mohla přinést epizoda "Výměna těl".

Konečně. Účinkující byli kompletní, ateliéry BBC na manchesterské Oxford Road byly zamluveny a začalo se natáčet. Z této skromné kolébky se zrodil kultovní televizní fenomén. Během následujícího desetiletí nabral Červený trpaslík na popularitě. Speciální efekty se postupně zdokonalovaly. Holly změnil pohlaví, opustil seriál a pak se vrátil s původní hlavou. Zbabělý Rimmer se stal hrdinou a odletěl zachraňovat paralelní reality. Posádka ztratila Červeného trpaslíka a znovu ho našla. Listerova někdejší láska se vrátila živá a zdravá, ovšem z alternativní dimenze. Nebyli objeveni žádní mimozemšťané (autoři se rozhodli pro sebeomezující ale velmi originální koncepci, že člověk je úplně sám v celém kosmu), ale přesto trpaslíkovci čelili mnoha podivným přírodním i uměle vytvořeným stvořením a úkazům, od časových děr, zuřivých replikantů a nechutných gelfů až po olihně beznaděje a posedlé mluvící toastovače. A především řešili ne vždy ideální vzájemné vztahy.

Nahlédněte do zákulisí natáčení jednotlivých sérií a epizod nejpopulárnějšího sci-fi sitcomu všech dob...